Konfirmační zkreslení: 2, 4, 8 – jaké je za tím pravidlo?
Konfirmační či potvrzovací zkreslení (confirmation bias) je zajímavý sociálně-psychologický fenomén, ke kterému dochází více či méně kdykoli, kdy je člověk vystaven něčemu novému. Podle teorie konfirmačního zkreslení dochází v takové chvíli k tomu, že člověk upřednostňuje ty informace a interpretace, které potvrzují jeho stávající přesvědčení, a naopak, mnohem spíše ignoruje či odmítá ty, které těmto přesvědčením neodpovídají nebo je nabourávají.
Teorie konfirmačního zkreslení není ničím novým. Ve skutečnosti je nám známa už od konce 70. let, přičemž výzkumy, které se týkaly favorizování lidmi podporovaných názorů, probíhaly dokonce už od 60. let 20. století. Konfirmační zkreslení je jedním z typů kognitivního zkreslení a ve skutečnosti může vést k podstatným nedorozuměním a zkreslením uvažování.
Zajímavé je, že tento efekt je silnější v souvislosti s emočním podbarvením dané situace. Čím víc emocí je přítomno, tím bývá zkreslení větší. Konfirmační zkreslení se navíc vztahuje i na paměť. Člověk má tendenci si pamatovat spíše to, co je v souladu s jeho současnými názory. Člověk tak vlastně neustále redefinuje to, co prožil, na základě toho, jaký je jeho názor na tyto události v současnosti.
Je důležité říct, že konfirmační zkreslení funguje také v souvislosti s mediálními informačními zdroji. Je prokázáno, že člověk důvěřuje spíše těm zdrojům, které potvrzují jeho stávající názory, než těm, jejichž argumenty jsou silnější, to znamená těm, které opírají svá tvrzení o pevnější základy. Tento nový rozměr konfirmační teorie je přitom právě dnes naprosto zásadní.
U nás i ve zbytku světa roste počet takzvaných „alternativních médií“, používajících „alternativní fakta“, což je pojem, který je už ze své vlastní podstaty velmi matoucí či přímo antagonistický. A tento dojem je správný, protože velká část těchto „alternativních faktů“, o které „alternativní“ informační zdroje svůj mediální obsah opírají, jsou jednoduše nepodložená tvrzení či dohady. Přesto se tyto mediální zdroje těší velké oblibě a značná část populace jim důvěřuje.
Dalo by se říct, že žijeme v době, kdy se může konfirmační zkreslení projevovat velmi nespoutaně, pokud mu k tomu dáme prostor. Tohle video se netýká „alternativních médií“ ani „alternativních faktů“, nicméně na jednoduchém příkladu velmi dobře ukazuje, jak konfirmační zkreslení funguje. Zároveň jde o situaci, kdy se vyplatí ono pověstné myšlení „outside the box“. Je to video o hře. O hře, která se jednoduše ptá: „Jaké je za tím pravidlo?“
