Nedávejte lidem dobré rady a vyhněte se slovu ALE, budete mít lepší vztahy
Jak to, že komunikace selhává i v momentu, když se lidé snaží vycházet co nejlépe? Jak je možné, že se rozpadá i vztah, který se napřed tvářil jako idylický? Ve hře je spousta faktorů a nefunkčních komunikačních vzorců, které se opakují po generace.
Právě o tom, a mnohém dalším, hovoří lektorka Hana Ondrušková na svých kurzech. Školení profesionálky na lidskou komunikaci jsme navštívili na pražské VŠE a sepsali pro vás postřehy a hlavní myšlenky z přednášky. Pojďte s námi zlepšit své komunikační dovednosti, následující tipy vám otevřou oči.
Obrovský nešvar – nedávejte lidem dobré rady!
Jak je možné, že někdo nepřijímá dobrou radu? Stalo se vám, že jste jí ignorovali a až za několik let jste si uvědomili, že to byla pravda? Zkrátka jste na onu pravdu nebyli připraveni, nebo vám nebyla podána správně. Jak tomu u dobrých rad bývá, jedná se většinou o rady nevyžádané, což má i vliv na to, jak je přijmete. “Skvěle zde funguje zákon klesajícího mezního užitku.” zmiňuje Hana Ondrušková. “Čím více vám někdo dává rady a kontroluje život, tím více se to míjí účinkem. Jak byste se cítili, kdyby vám někdo dal koláč? Jeden byste asi jedli s chutí. Co ale takový 20. koláč v řadě. Ten byste nepozřeli ani náhodou – i kdyby to byl nejlepší koláč na světě. A stejně tak 20. nevyžádanou radu v daný den slyšet nechce nikdo.”
Když nám někdo řekne “Bylo by dobré kdyby…“, často se vzpříčíme. A nemusí to být nutně chyba u nás. Chyba může být na straně “vysílače”. Ne vždy, vlastně nikdy, není všech 50 rad, které se někdo chce druhému sdělit, stejně důležitých. I kdybychom se tvářili, že tomu tak je, tak to určitě není pravda. Důležité proto je, abychom partnerovi, kamarádovi, kolegovi, zkrátka komukoli, dávali takových rad jen kolik je doopravdy potřeba a nesnižovali kvantitou váhu svých slov. Celý život je o volbách a někdy je lepší něco nechat plavat. Zamyslete se tedy raději, co je důležitější a sdělte jen to.
Proč je “ALE” jedno z nejnebezpečnějších slov a jak jej používat?
Jeví se to jako maličkost. Jediné slovo, které zásadně ovlivňuje mezilidskou komunikaci. Zajímavý je na slově “ale” hlavně způsob, kterým jakoby vymazává vše před ním. Přečtěte si následující dvojici vět a zamyslete se, jak na vás působí.
Naučte se slovo “ale” používat správně:
Pepa je dobrý pracovník, ale poslední dobou chodí pozdě.
Pepa poslední dobou chodí pozdě, ale je dobrý pracovník.
Také máte z první věty spíše negativní pocity, zatímco druhá vyznívá mnohem pozitivněji? Problémem je, že ono magické slovo umíme správně využívat málokdo. Většinou jej používáme tak, jak od mladých let slýcháme ze svého okolí a před jeho použitím moc nepřemýšlíme.
Špatně jsme se to možná naučili opakováním po rodičích a ti zase po těch svých. Problémem není, že bychom byli hloupí. I zde zkrátka platí, že zvyk je železná košile. Na slovo “ale” je nutné brát zřetel především v jedné oblasti a tou je chválení a kritika. Může totiž absolutně změnit vyznění i takové důležité věci, jako je pochvala a prakticky jí tak vymazat – jako by se nikdy nestala…
Pokračování v článku: Chválit umí málokdo, snadnější je pro nás kritizovat. Jak správně na kritiku a pochvalu?
